Jak nepsat erotickou scénu

 

Už jsem tu vymrzovala s tím, jak nemají vypadat romance. Tady to pokračuje.

Dneska začnu přiznáním, které ale není žádnou novinkou:

 

 

 

Nemám ráda psaní erotických scén. Jako fakt. Ač si možná jedinci s bujnou fantazií představují, že psaní sexu je děsně žhavou záležitostí, není to tak. Ve skutečnosti je to přesně to, co ukazuje ten obrázek tady nahoře: Twister.

Položila levou ruku na jeho pravé rameno a jeho levá ruka pod její pravou hýždí jemně hladila nohu, která nepatřila ani jednomu z nich.

Ech. Ani potom, když je to pracně sepsáno a já to po sobě čtu, mě to netankuje. Soustředím se na počítání údů a představování si, jestli by už ona měla nalomené žebro a on zlomený penis.

Když to zkusíte psát vtipně, málokdy je to vtipné. Když to zkusíte psát s pravými názvy, není to sexy. Když to zkusíte nějak obrazně opsat, je z toho blábol.

Psát sex je prostě pěkně na pytel (jak trefné). A proto mívám nutkání všechny tyhle sbližovací scény vyřešit prostým svlékl si košili a ona se natáhla, aby zhasla lampičku. Ložnici zalila tma…

(Já vím, pokračovalo by to Vzrušené ticho přerušilo jeho bolestivé zakletí, když si ukopl malíček o nohu od postele.)

Narazila jsem v jedné jinak docela milé romanci na totálně děsnou milostnou scénu. A nemůžu jinak, než ji sem dát jako příklad toho, že takhle se to psát nemá. A že tohle je důvod, proč se nám chlapi více či méně veřejně a hlasitě smějou, když přiznáme, že čteme/píšeme romance.

Připraveni?

Tak tedy:

Odtáhl její ruku a překulil se na její tělo, položil se mezi její hedvábná stehna a jeho tvrdý úd se tlačil na vchod do její štěrbinky, která už byla mokrá a nedočkavá a rozbolavělá touhou. 

Štěrbinka! Štěrbinka! Proboha…

Vtiskl se do ní víc a rozdráždil svou tvrdou hlavičkou zjitřené poupě rozkoše, až se Calliino tělo zachvělo slastí.

Tvrdou… hlavičkou… Jakou? Špendlíkovou? Na tohle slovo jsem fakt alergická.

Ralston zarazil svůj kord až po jílec a zeptal se: „Jsi v pořádku, má krásko?“

V tomhle momentě jsem měla chuť si zarazit cokoliv do očí.

Několikrát do ní přirazil, než z ní téměř vystoupil, uvnitř zůstal jen zduřelý koneček údu. 

Malinkatý koneček malinkatého údečku, prostě má malýho pindíka, no. Zduřelého. Chudák.

Jako by chtěl vyzkoušet sílu její vůle, vklouzl prsty mezi jejich těla, rozhrnul její hedvábné mokré kudrlinky, našel její hrbolek rozkoše a hladil ho palcem tak, až se Callie musela kousat do rtu, aby dokázala zůstat zticha.

Hrbolek. Aha. No, lepší než to poupě rozkoše, ale stejně.

A když se odtrhla od jeho rtů a zašeptala „Miluju tě“, šeptala to znovu a znovu jako litanii, byl ztracen i on a stěží dokázal ovládat vlastní výkřik rozkoše, když do ní vystříkl své sémě.

Nevím, jak vy, ale mě to ani nerozněžnilo, ani nevzrušilo. Naopak, jsem ráda, že vystříkl sémě a je po všem. Aha, ne, tak moment, ještě druhé kolo…

Jeho ruce se znovu začaly pohybovat a zanechávaly za sebou oheň. Konečně našly místo, kde už byla celá rozbolavělá, a pohladily mokré, kluzké záhyby jejího ženství. Kroužící palec se opět ujal péče o její poupě rozkoše, které teď patřilo jen jemu.

A tohle je přesně ten moment, kdy mám chuť se sebrat a zmizet…

 

Prostě a jednoduše: kdybyste narazili na kurz psaní erotických scén, dejte mi o něm vědět.

A taky většině autorek romancí.

Dík.

 

Vaše komentáře:

Napsat komentář