Netuším, jak se to stalo, ale Nebezpečná láska se probojovala do finále ankety o Knihu roku 2012 na Databázi knih.

Přiznám se, že když jsem nominovala knížky za sebe, přemýšlela jsem, jestli bych neměla poprosit na těch slavných a všemocných sociálních sítích o dalších pár nominačních hlasů, ale pak jsem se na to vybodla, protože jsem měla pocit, že hlasů by bylo potřeba asi tak trilion a tudíž by se jednalo o ztrátu času.

Evidentně těch hlasů nebylo potřeba tolik, protože i tak se včera příběh Paige a Michaela objevil ve finálové dvacítce a zařídil mi tak úžasně rozjásaný nedělní podvečer (který mi pokazil až MDM (Můj Drahý Muž), který mě informoval o tom, že do důchodů půjdu až v lednu 2050, ach…). Je mi jasné, že na příčky vítězů si nesáhneme (King, dvakrát Martin, Murakami, Tučková, dvakrát Nesbø, o Fifty Shades ani nemluvím 🙂 ) a další pořadí se nevyhlašuje, takže není nutné si nervózně okusovat nehty a napjatě čekat na výsledky. Takže slavím už teď, a děkuju všem, kdo na Nebezpečnou lásku klikli a nominovali ji. Díky!