(krátké, lehce prudivé zamyšlení)
Tak jo, na začátek jedno překvapivé přiznání: čtu romance. 🙂
Ale na rozdíl od jiných druhů beletrie mám pocit, že romance nemůžu prostě jen přečíst, ale musím je i zkoumat, když vlastně sama něco jako romance píšu. A při všem tom napůl čtení a napůl zkoumání jsem přišla na to, že jsem alergická na některá slova a slovní spojení. Jakmile se něco z toho v textu objeví, vypadám asi takhle:
S každým dalším zakázaným slovem pak facepalm přechází v hlasité vrčení, spravedlivé rozhořčení, znechucené úpění a konečně lomení rukama a zahození romance. A vím, že v tom nejsem sama. Vím, že některá slova jsou prostě na facepalm vždy, a je jedno, kolik vám je a jak moc milujete červenou knihovnu.
Takže jako čtenářka se sklony v rýpání prosím všechny začínající autorky romancí, aby zásadně nepoužívaly následující slova a slovní spojení:
štěrbinka
skulinka
jeskyňka – tyhle můžete použít jedině v případě, že se jedná o romantický příběh speleoložky
oltáříček lásky – jakmile on pronikne do jejího oltáříčku lásky, vidím něco jako tohle – a rozhodně mě to nevzrušuje
střed jejího těla – pupík?!
lasturka
mušlička – vhodné jen pro mořské panny a mořské bioložky
ocelový prut (a druhý stupeň: ocelový prut potažený sametem) – leda by se jednalo o romanci s robotem nebo jedním z Transformerů
kyj lásky – evokuje mi to pravěkou romanci a ta mi nepřijde jako dobrý námět
žužlat (zvlášť ve spojení „žužlat žebra“ – přísahám, že jsem to v jedné knížce viděla!) – Pak vzal její žebra a ožužlal je dočista do čista. Mohlo by se to jmenovat Když milujete kanibala.
šťáva lásky – ne. Prostě ne.
Seznam budu aktualizovat podle toho, na co zase narazím. A jestli máte svoje oblíbené absolutně nevhodné slovo, sem s ním 😉